Ve čtvrtek 2. května 2024 se žáci devátého ročníku naší školy vydali do největšího vyhlazovacího nacistického tábora Auschwitz – Birkenau v polské Osvětimi.
Přestože bylo krásné, slunečné počasí, na mnoho z nás dolehla atmosféra tehdejší doby. Jako by byl za hlavní bránou, s poněkud cynickým nápisem „Arbeit macht frei!“, jiný svět. Viděli jsme hromady vlasů, bot a brýlí. Nejhorší však bylo uvědomění, že každá jedna věc někomu patřila. Blok 11 (tzv. bunkr), kde byli vězňové trestání tím nejkrutějším způsobem, v nás zanechal pocit strachu.
Navštívili jsme i druhý, rozsáhlejší komplex, tedy Auschwitz II – Birkenau. Jen představa, že jsme právě dojeli transportem na rampu, kde se konala tzv. selekce, nebyla vůbec příjemná.
Na tomto místě si toho člověk hodně uvědomí a naučí. Jsem moc ráda, že jsme měli možnost se do tábora podívat, a myslím, že to bylo velmi přínosné. Rozšířilo se nám povědomí o zvěrstvech, která se tam děla, informace z hodin dějepisu jsme si lépe představili a uvědomili si, že máme veliké štěstí, že se táborem procházíme pouze jako turisté.
Ema Vavříčková, 9. B
